Malárie

Co je malárie?

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se ročně vyskytuje 300 - 500 miliónů případů malárie a více než 1 milión infikovaných na ni každý rok umírá.

Malárie příznaky nemoci

Inkubační doba je 6 - 30 dní, u některých forem malárie se může onemocnění projevit až po několika měsících či letech. Hlavním symptomem nákazy je horečka. Onemocnění se proto zpočátku jeví jako chřipka s bolestmi hlavy, končetin nebo zvracením. Typický cyklický záchvat trvá několik hodin. Nemoc propukne celkovou vyčerpaností, pocitem chladu a třesavkou. Nemocný má bolesti hlavy, v zádech a končetinách, hučí mu v uších, zvrací, drkotá zuby. Je neklidný, vzrušený, někdy také dezorientovaný. Po horečnatém stádiu záchvatu, který podle druhu malárie trvá 2 - 6 hodin, kdy horečka dosáhne až k 41 °C, následuje pokles teploty, silné pocení a částečný pocit úlevy. Podle původce nákazy rozeznáváme čtyři druhy malárie (Plasmodium vivax a ovale vyvolávají tzv. terciánu, Plasmodiu malariae tzv. kvartánu a Plasmodium falciparum tzv. malárii tropickou, která má nejzávažnější průběh). Tropická malárie (jinak tropika) se do lidského těla dostává kousnutím samičky komára rodu Anopheles. Jednotlivé záchvaty tropické nemoci se opakují po 24 – 36 hodinách. Při absenci léčby nebo komplikacích bývá toto onemocnění v určitém procentu smrtelné. Ostatní formy malárie se objevují bez komplikací a jsou tak poměrně snadno léčitelné. Díky rozmanitému klinickému obrazu může být jakékoli horečnaté onemocnění projevem malárie. Obzvláště při pobytu v rizikových oblastech. Malárii může člověk dostat opakovaně, proto se v žádném případě nevyplatí podceňovat prevenci tropické nemoci s takovým výskytem.

Očkování proti malárii a léčba malárie

Proti malárii prozatím nebyla vyvinuta účinná očkovací vakcína. Nutnou prevenci tropické nemoci představuje proto chemoprofylaxe (preventivní užívání antimalarik) a expoziční profylaxe (ochrana proti kousnutí komárem).

Každé opatření proti této tropické nemoci, které sníží riziko komářího štípnutí, je velmi podstatné. Platí, že s menším počtem komářích štípnutí se snižuje pravděpodobnost přenosu parazita do krve a tím pádem i onemocnění malárií. V rizikových oblastech je nepostradatelné světlé oblečení zahalující celé tělo (dlouhé rukávy, dlouhé nohavice), používání moskytiéry, sítí v oknech a dveřích apod. Ve vnitřních prostorách využíváme insekticidy a repelenty musí obsahovat látku DEET ( nad 50%). Zcela oželet musíme jakoukoli parfémovanou kosmetiku.

Chemoprofylaxe slouží jako další nezbytný prostředek prevence onemocnění malárií. Antimalarika jsou k dostání vždy jen na lékařský předpis. Před vydáním předpisu by měl lékař dokonale znát zdravotní stav svého pacienta (dlouhodobé užívání léků, těhotenství, kojení, duševní nemoci, epilepsie, kardiologické problémy apod.)

V případě, že lékovou profylaxi užívají děti, mělo by být množství léku přesně vypočítáno podle jejich váhy. Těhotným ženám se doporučuje malarická území vůbec nenavštěvovat, nebo se alespoň vyhnout oblastem, kde existuje rezistence plasmodií na chlorochin (účinná látka jednoho druhu antimalarik).

Chemoprofylaxi lékař stanoví každému pacientovi individuálně na základě několika faktorů. Posuzuje se aktuální malarická situace na daném území. V některých oblastech se malárie objevuje jen v určitých měsících a profylaxe se využívá pouze v průběhu tohoto období. Malárie se nevyskytuje ve větších městech a turistických centrech (s výjimkou Afriky a Indie), stejně jako ve vyšších nadmořských výškách. Hranice jednotlivých malarických oblastí se od sebe liší, ale nad 1500 m. n. m. se onemocnění nedostává. Při volbě vhodné chemoprofylaxe zvažujeme také délku pobytu a malarické riziko, dostupnost zdravotní péče, výskyt jednotlivých typů malárie a v neposlední řadě stupeň rezistence k chlorochinu.

Chlorochin je účinná látka jednoho typu antimalarik. Světová zdravotnická organizace rozděluje území s výskytem malárie do tří oblastí podle míry rizika nakažení. Země s malým nebo žádným rizikem patří do oblasti A (vyspělé země převážně Evropy a Severní Ameriky), oblast B zahrnuje středně nebo nízkoriziková území a oblast C představuje pro cestovatele vysoké riziko nakažení (Afrika, Indie, severní státy Jižní Ameriky). Právě v poslední jmenované oblasti se vyskytuje vysoká rezistence původců na chlorochin a chemoprofylaxe se zajišťuje pomocí jiné účinné látky.

Léky se užívají vždy ve stejný den v týdnu i ve stejnou hodinu. Nikdy se nepodávají na lačno a zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny. Zpravidla se začínají užívat 1 týden, a to 1 den před vstupem do malarické oblasti a v průběhu pobytu a 1 – 4 týdny po návratu.

Protože délka chemoprofylaxe by neměla přesáhnout 5 měsíců, používá se v případě delšího pobytu, absenci profylaxe nebo v případě, že se objeví jakékoli příznaky malarického onemocnění, tzv. "stand-by" pohotovostní samoléčba. Tato léčba se používá i v případě příznaků malárie při profylaxi, musí však jít o jiný typ medikamentů, než byly použity k profylaxi. Pozor na to, že dávkování antimalarik je v případě "stand-by" léčby odlišné (resp. silnější) od profylaxe. Pokud se člověk pohybuje v místech výskytu této tropické nemoci, kde není dostupná lékařská péče, měl by mít léky pro případnou pohotovostní autoléčbu u sebe a nejpozději po návratu vyhledat lékaře.

Očkovací látka

• Lék Delagil (účinná látka chlorochin) (cca 40 Kč)
• Lék Lariam nebo Mephaquine (účinná látka meflochin) (cca 740, cca 480 Kč)
• Lék Malarone (účinná látka atovaquane/proguanil) (cca 1170 Kč)
• Lék Paludrin (účinná látka proguanil) (cca 620 Kč)
• Lék Deoxymykoin, Doxycycline, Doxyhexal, Doxybene (účinná látka doxycyclin) (cca 40 Kč)